12278742_809457652496728_3897199030328856753_n

 

Největší strach, se kterým se setkávám u začínajících autorů (tedy kromě toho, že jejich výtvor vůbec nespatří světlo světa), je, že jim nakladatelství vnutí ošklivou obálku. Někteří dokonce nabízí rukopis rovnou s návrhem obálky a ilustracemi. Je to tak správně? Může takový návrh projít? Dopředu říkám, že na to jednoznačně odpovědět nedokážu. Jako u spousty věcí v této branži – záleží na konkrétním nakladatelství. Přesto bych tuto záležitost trochu více rozebrala. 

Obvykle je zásadní otázkou, jak k té obálce a ilustracím autor přijde. Nezanedbatelné procento začínajících spisovatelů jsou osoby mladší pětadvaceti let a nemají na to, aby si koupili ilustraci na obálku od známého výtvarníka. A nebo (a to možná častěji) prostě nechtějí do obálky investovat vůbec, nebo prostě nemají odvahu někoho oslovit. Což jim zavírá dveře i k méně známým tvůrcům a začínajícím kreslířům. Takže buď poprosí kamaráda, který chodil na ZUŠ, nebo se do díla pustí sami. Je jasné, že v těchto případech je často nabízená obálka nepoužitelná. Objektivně.

Dejme ale tomu, že jde o začínajícího autora, který není úplně začínající, má nějaké kontakty a zajímavé známé. Nebo je prostě výtvarně zručný. Obálka vypadá slušně, i když to třeba není druhý Luis Royo. Co potom?

Malá a středně velká nakladatelství jsou často ráda, že obálku nemusí řešit. Když to vypadá aspoň trochu slušně, tak ji vezmou. Neplatí to ale vždy – a taky pokud jde o relativně větší firmu, logicky mají tendenci do vzhledu obálky mluvit. Nejde ani o to, aby byla „hezká“, spíše aby zaujala cílovku a knihu prodala. Začínající autor obvykle nemá moc na výběr, a pokud chce, aby kniha vyšla, musí dělat ústupky. To neznamená, že tyto ústupky často nejsou pro jeho dobro, přece jenom v nakladatelství sedí lidé, kteří s knihami pracují řadu let a obálek (dobrých i špatných) už viděli mraky. Občas i autor musí nakonec uznat, že nová obálka vypadá lépe než jeho amatérský koncept.

Takže zkoušet to s vlastní obálkou? Nezkoušet? Pokud máme kamaráda, který je akademický malíř a má naše příběhy rád, určitě to stojí za to zkusit. Je možné, že právě nádherné ilustrace redaktora zaujmou. Když pak otevře soubor s textem a zjistí, že se to dá i číst, třeba nám to pomůže k vysněné knize. A pokud nikoho takového neznáme a sami jsme patlalové? Prostě neposílejme rukopis do nakladatelství, které vydává knihy, jež nám připadají ošklivé. Pak je velká pravděpodobnost, že i obálka naší knihy bude vypadat slušně.

A jaké jsou vaše obálkové zkušenosti?