15301085_1250404778353691_2107342244_n

 

Hithit, Startovač, KreativciSobě zajisté jste o těchto továrnách na sny slyšeli. Crowdfunding je způsob financování, kdy lidé podpoří váš projekt tak, že na něj přispějí z vlastní kapsy. Třeba malou částkou, ale korunka ke korunce, známe. Je to šance získat prostředky na vydání děl mladých umělců, inovátorské nápady a umění, které nemá komerční potenciál. Knihy nevyjímaje, velice úspěšným projektem byla třeba čtyřdílná antologie českých autorek, kterou sestavila Františka Vrbenská. Ale abych se dostala k meritu věci, mimo jiné takto vychází i romány začínajících autorů, které budou vycházet vlastním nákladem. A tam už to tak slavné není.

Současná „samizdatová“ literatura má mezi čtenáři špatnou pověst a zdálo by, že toto je konečně způsob, jak oddělit zrno od plev. Lidé jsou skoupí a nikdo nebude platit (a ještě dopředu!) za knihu Tondy Škrabky, který má problém s „překlepí a kramatikou“. Místo toho, aby to dal opravit kamarádce, která má jedničku z češtiny, proklamuje, že pravidla českého pravopisu jsou zastaralá a věcí osobního vkusu.

Ovšem není to tak jednoduché. Povím vám krátký příběh. Není to dávno, co na jednom z těchto serverů získal ohromnou popularitu první díl jisté fantasy série. Říkejme mu třeba Příběh svalnatého reka s čupřinou. Na první pohled to vypadalo velice krásně – trailer, nádherné profesionální ilustrace, propracované reálie, spousta doprovodných materiálů, jako jsou mapy, záložky atp. Požadovaná částka (několik desítek tisíc) se vybrala a to poměrně rychle. Intuice mě ovšem varovala. Snad kvůli prohlášení autora, že se rozhodl posunout stagnující žánr fantasy o krok vpřed nebo podobný blábol. Když si začínající spisovatel podobným způsobem honí triko, obvykle jde o předzvěst pořádného průšvihu.

Moje kamarádka, která má méně okoralé srdce než já, se ovšem projektem nadchla a napsala si o recenzentský výtisk. Jelikož jsme se pravidelně scházeli s partou v jedné brněnské čajovně a drbali o knihách, jednoho dne se tam objevil i Příběh svalnatého reka s čupřinou. Kniha vypadala neskutečně hezky – pevná vazba, nádherně zpracovaná obálka, kvalitní papír. Prostě něco, o čem si našinec, publikující v žánrových nakladatelstvích, může nechat většinou nechat jenom zdát.

„Jaké to je?“ zajímala jsem se.

„Nevím, teď to přišlo, ještě jsem to neotevřela.“

„Tak se na to podíváme.“

Zašustily listy a mně spadla čelist. Tak hnusně vysázenou knihu plnou základních typografických chyb už jsem dlouho neviděla. Ilustrace na každé druhé straně to skutečně nezachránily. Dobře, dobře, říkala jsem si, třeba samotný text nebude tak špatný. Začala jsem předčítat nahlas první kapitolu a to jsem neměla dělat, protože jsem se brzy ocitla v ohrožení života. Po prvních odstavcích mi nad hlavou začalo lítat nádobí a bylo mi řečeno, že jestli nezmlknu, neskončí to se mnou dobře.

Musím říct, že jsem se tak docela nevzdala a zkusila přečíst ještě úryvek z prostředku s tím, že se třeba autor postupně vypsal. No… Ta rána konvičkou do hlavy skutečně bolela.

Kamarádka si později psala s autorem a zajímala se, proč vypustil do světa takto nedotažený text. Dostalo se jí odpovědi, že panu spisovateli nepřišlo důležité platit redaktora/korektora a že nezbyly prostředky. Co na to říct? Když to řeknu prozaicky – ano, prodává obálka a reklama, ale to, co na knize čtenáře zajímá v první řadě, je text. Pokud není v pořádku, je dle mého jedno, že autor utopil deset tisíc v záložkách, plackách a hrníčcích s reliéfem hrdinčina pozadí. Výsledkem je akorát řada zklamaných lidí, kteří si koupili zajíce v pytli, načež se ukázalo, že ušák už pěkně hnije.

Pokud se chystáte vydávat knihu vlastním nákladem a financovat ji z crowdfundingu, snažně vás prosím, než cokoliv vypustíte do světa, přečtěte si pár článků, poraďte se s lidmi, co tomu aspoň trochu rozumí, navštivte literární workshop. Možností, jak v dnešní době můžete zlepšit svůj psaný projev, je spoustu. Existuje řada lidí, kteří vám nabídnou pomoc, pokud na oplátku vy pomůžete jim. Svět už je plný Příběhů svalnatého reka s čupřinou a každý z nich znamená obrovské zklamání nás čtenářů. Všichni jsme nějak začínali, mnozí neslavně a nikdy to nebylo jednoduché, to ovšem neznamená, že musíte opakovat chyby svých předchůdců. Za všechny čtenáře, kteří rádi dají šanci novému jménu, vám děkuji a držím pěsti.